Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Filtr Zrušit filtr
1 komentář
!!! Nejen na Jihlavsku jsou koberce Bledulí !!!
Bledule jarní (Leucojum vernum) je druh jednoděložné rostliny z čeledi amarylkovité.
Jedná se o asi 10–30 cm vysokou vytrvalou rostlinu s podzemní cibulí, která má asi 1,5–3 cm v průměru. Z jedné cibule vyráží 3–4 listy, které jsou přisedlé, čepele jsou čárkovité, asi 10–25 cm dlouhé a asi 0,5–2 cm široké, se souběžnou žilnatinou, tmavě zelené barvy. Květy jsou na převislých stopkách, vyrůstají z paždí toulce. Květ je nejčastěji jeden, vzácněji dva. Okvětních lístků je 6, jsou víceméně stejně dlouhé, volné, asi 1,5–2,5 cm dlouhé. Jsou bílé barvy, pod špičkou mají žlutou až zelenou skvrnu. Tyčinek je 6, gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů, semeník je spodní. Plodem je třípouzdrá elipsoidní tobolka, semeno je bělavé s masíčkem, až 7 mm dlouhé. Kvete velmi časně, už v únoru až dubnu
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hrad Krakovec, rozkládající se v čele protáhlé ostrožny obtékané dvěma potoky, reprezentuje jeden z vrcholů vývoje české hradní architektury 14. století.
Stavebně představuje vývojový mezičlánek přechodu mezi hradem a zámkem. Krakovec měl tedy spíše charakter gotického zámku než hradu a naplňoval především požadavky reprezentace a pohodlného bydlení, což ostatně dodnes dokládají zbytky originálních, prostorově i klenebně uspořádaných prvků.

Stavba je architektonicky jednotná. Stavebníkem hradu, založeného 1381, byl křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok, jenž jako vedoucí královské dvorní hutě a jeden z oblíbenců krále Václava IV. vybudoval vskutku pohodlné a architektonicky vyspělé sídlo.

Na zbytcích hradu se můžeme dodnes přesvědčit o tom, že Jíra z Roztok byl bohatý a vlivný muž. Hrad jím zbudovaný byla velkolepá výtvarně vyspělá luxusní stavba, směle konkurující obytným komfortem hradům královským.

Ze ztajené duše hradu nám také povstává obraz Mistra Jana Husa a zpřítomňuje jeho přemýšlení o pravdě boží. Roku 1414 zde Mistra hostil Jindřich Lefl z Lažan před jeho odebráním se na kostnický koncil.

Palác byl vystavěn jako trojkřídlá dvoupatrová budova. Ke stavebním úpravám došlo začátkem 16. století (pozdně gotická okna) a v 17. století (nedochované renesanční štíty).

Věž půdorysného tvaru podkovy v čele jádra hradu je vyzděna z lomového kamene.

Krakovec nebyl nikdy podstatně přestavován.

Roku 1783 vyhořely dřevěné části budov, které od té doby nebyly opraveny.

Roku 1855 došlo ke zřícení velké části kaple, v roce 1883 bylo strženo východní křídlo dynamitovou náloží.

Od roku 1914 probíhají zajišťovací práce.

V současném čase je z paláce nejlépe dochováno jižní křídlo, a to v celé výšce. Ze západního křídla se zachovala vnější obvodová stěna a části příčných zdí, z východního křídla zbylo obvodové zdivo pod úrovní nádvoří.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Fláje (německy Fleyh) je název částečně zaniklé obce v Krušných horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Dnes se jedná o místní část obce Český Jiřetín. Nacházela se v nadmořské výšce 745 metrů při Flájském potoce, zhruba 5,5 km jihovýchodně od Českého Jiřetína. Obec byla zbořena a zaplavena v letech 1956–1960 při výstavbě Flájské přehrady. Zbytky základů některých staveb jsou viditelné na jejím severovýchodním břehu. Dnes je zbytek zástavby situován severně od přehradní hráze.
Souřadnice: 50°41′33″ s. š., 13°34′55″ v. d
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
koncert - PRAŽSKÝ SBOR TRUMPYTÁRUM
Kostel Čtrnácti svaPrvotním popudem ke stavbě nové svatyně v Lounech byla v roce 1713 obava z blížící se epidemie moru. Z tohoto důvodu bylo pro kostel vybráno jeho patrocinium, protože Čtrnáct svatých pomocníků mělo chránit proti nemocem, zejména moru. Městská rada vypsala na financování projektu sbírku, na niž přispěla většina lounských měšťanů. V květnu 1714 byly finanční prostředky shromážděny a získán souhlas pražského světícího biskupa Daniela Josefa Mayera. Lounští radní pověřili vypracováním projektu místního stavitele Ludvíka Naymayera. Oponenturu k projektu vypracoval Pavel Ignác Bayer a další nejmenovaný pražský architekt. Zatímco Bayerovo dobrozdání není známo, pražský stavitel na projektu nalezl řadu chyb. Z tohoto důvodu i vzhledem k vypuknutí morové epidemie ve městě v létě 1714 bylo třeba zahájení stavby odložit.[2]
Ke stavbě bylo vybráno spáleniště po bývalém městském hospodářském dvoře, který v listopadu 1620 vypálilo vojsko Albrechta z Valdštejna. Stavbu kostela provázely potíže, během ní se část klenby zřítila. K jejímu dokončení byl proto přizván polír z Postoloprt Michael Maggi.[2] Dostavěn a vysvěcen byl kostel roku 1718.[3] Jeho výzdoba byla svěřena místním umělcům: Oltářní obrazy namaloval Jan Jakub Smicheus, oltář a plastiky Čtrnácti svatých pomocníků vyřezal Jan Jakub Char. Dochované fresky jsou dílem Antonína Smichea. Po zrušení kostela v roce 1789 byl mobiliář převezen do Malého Háje. V roce 1738 je u kostela poprvé písemně doložená poustevna. Poustevníkovým úkolem bylo zvonit klekání, hlídat hřbitov a vykonávat práce hrobníka. Roku 1782 byla poustevna zrušena a rok nato i kostel.[4] Zbytky budovy byly odstraněny v prvním desetiletí 21. století.
Na žádost lounského magistrátu však bylo konání bohoslužeb – s ohledem na okolní velký hřbitov – roku 1791 opět povoleno. V roce 2010 byl kostel opraven a znovu vysvěcen.tých pomocníků a Nejsvětější Trojice je římskokatolický kostel ve městě Louny na bývalém Žateckém předměstí v okrese Louny. Jeho stavitelem byl lounský architekt Ludvík Naymayer, projekt byl konzultován s Pavlem Ignácem Bayerem. Stavba kostela byla dokončena v roce 1718. Roku 1789 dočasně přestal sloužit bohoslužebným účelům. V roce 2010 byl kostel opraven a znovu benedikován. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis

Nebyla nalezena žádná alba.

Aktivní od

16. ledna 2008

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama